Nípa Iṣẹ́ Àkànṣe Real Bible TranslationEnglish · አማርኛ · العربية · বাংলা · Čeština · Deutsch · Ελληνικά · Español · فارسی · Français · Hausa · עברית · हिन्दी · Hrvatski · Magyar · Bahasa Indonesia · Igbo · Italiano · 日本語 · 한국어 · मराठी · Nederlands · Afaan Oromoo · ਪੰਜਾਬੀ · Polski · Português · Română · Русский · Српски · Svenska · Kiswahili · தமிழ் · ไทย · Türkçe · Українська · اردو · Tiếng Việt · Yorùbá · 中文

Láìsí Ìrànlọ́wọ́ Owó

Ṣíṣiṣẹ́ ní orílẹ̀-èdè Ukraine tí ogun ti bàjẹ́

Iṣẹ́ àkànṣe RBT kì í ṣe iṣẹ́ tí a fún ní owó tí ó tó $25 million nígbà tí a jókòó lórí àpótí rírọ̀ ní ilé-ẹ̀kọ́ gíga ti ẹ̀kọ́ ìsìn tí a sì ń mu tii chamomile lẹ́gbẹ̀ẹ́ ìwòran ilẹ̀ títun. A ṣe é láìsí owó, láìsí ìrànlọ́wọ́, láìsí ilé, láìsí ọkọ̀ ayọ́kẹ́lẹ́, láìsí ààyè ọ́fíìsì kankan, gbogbo rẹ̀ lórí kọ̀m̀pútá alágbèéká (laptop) tí ó ti gbó, tí a sì lẹ̀ mọ́ra ní ìsàlẹ̀ pátápátá ti àwùjọ (ọpẹ́ pàtàkì sí Grok.com fún gbígbà láàyè láti lo AI láti ṣẹ̀dá àwòrán àti fídíò lọ́fẹ̀ẹ́). Iṣẹ́ àkànṣe RBT bẹ̀rẹ̀ ní àwọn ilé ìtajà kọfí, àwọn ilé ìmutí, àwọn ilé ìtura tí kò dára, àti àwọn ibi tí ó ti bàjẹ́. Àwọn Ìhìn Rere àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ orí ni a túmọ̀ (tún ṣe) láti inú àpò ẹ̀yìn ní àwọn ipò tí ó burú jùlọ tí ènìyàn lè ronú kàn ní orílẹ̀-èdè márùn-ún ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, lẹ́yìn tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé gbogbo ènìyàn ti kọ̀ láti ràn mí lọ́wọ́, tàbí tí wọ́n ti gé mi kúrò. Kò sí oorun, kò sí oúnjẹ, kò sí ilé, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀gàn. Látìgbàdégbà mo máa ń rí iṣẹ́ freelance láti jẹun, ṣùgbọ́n bí ẹnikẹ́ni bá mọ ohunkóhun nípa ẹ̀rọ Upwork Global, kò sí ohun tí ó jẹ́ “up” nípa rẹ̀. Ìdajì àkókò ni a máa ń rẹ́ mi jẹ nínú owó iṣẹ́ mi, mo sì ti pàdánù ẹgbẹẹgbẹ̀rún dọ́là nínú iṣẹ́ mi. Díẹ̀ ni àwọn tí ó mọ ìwọ̀n ìnilára ti àwùjọ àyàfi bí o bá wà ní ìsàlẹ̀ rẹ̀. Bí o kò bá tẹ ọmọ ìka ẹnìkan mọ́lẹ̀ lórí àtẹ̀gùn láti gòkè nínú àwùjọ, gbogbo rẹ̀ yóò tẹ tìrẹ mọ́lẹ̀. Pẹ̀lú ìyẹn, Atlas shrug (Atlas kọ̀ láti gbé e).

Èdè Ènìyàn

Èdè ènìyàn, tí a kà sí ohun tí ènìyàn ṣe tí ó tóbi jùlọ, wà ní àárín ìmọ̀lára àti ọpọlọ ènìyàn. Ó ń yí padà bí àkókò ti ń lọ, ṣùgbọ́n ohun tí ó ṣe pàtàkì jùlọ ni pé ó ń parapọ̀ di “èdè ọmọ” tí ó tóbi jù bí ayé ti ń túbọ̀ ń sopọ̀ mọ́ra (tàbí tí ó ń tuka, ó sinmi lórí bí o ṣe wò ó). Èdè Gẹ̀ẹ́sì fúnra rẹ̀ jẹ́ àpapọ̀ ọ̀pọ̀lọpọ̀ èdè òbí. Ìlànà yìí ń fa “ikú èdè” bí àwọn èdè ọmọ tí a parapọ̀ ti ń rọ́pò àwọn èdè òbí àtijọ́. A fojú bù ú pé ó kéré tán ẹgbẹ̀rún mọ́kànlélọ́gbọ̀n (31,000) èdè ènìyàn ni ó ti wà rí, níbi tí ẹgbẹ̀rún mẹ́fà (6,000) péré ni ó kù lónìí. Ìtumọ̀ àwọn ọ̀rọ̀ ń yí padà tí wọ́n sì ń gba àwọn ìtumọ̀ àti ìrísí ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ jálẹ̀ ìlànà yìí. Ìtumọ̀ ọ̀rọ̀ lè yí padà gidigidi kódà láàárín ìran kan.

Èdè Ẹni Ayérayé Kan

Bí “èdè ayérayé” ti “ẹni ayérayé” kan bá wà, ṣé yóò yí padà tàbí yí padà láé? Báwo ni yóò ṣe ṣiṣẹ́? Kí ni yóò jẹ́ “àkókò ayérayé” (eternal tense)? RBT mọ èdè Hébérù Àtijọ́ gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó kọjá ìmọ̀lára àti ọpọlọ ènìyàn lásán, tí ó yàtọ̀ sí àwọn èdè lásán tí ó dìmọ́ àwọn ìkálọ́wọ́kò ti àkókò àti ibi. Láìdàbí àwọn èdè àtijọ́ mìíràn tí ó ti pòórá, èdè Hébérù “èdè ọ̀run” ń tẹ̀síwájú pẹ̀lú agbára lọ́nà kan. A mọ̀ọ́mọ̀ ṣe é ní ọ̀nà àpẹẹrẹ pẹ̀lú apá ayérayé, láti ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí afárá ìbánisọ̀rọ̀ “láàárín ọ̀run àti ayé,” tí ó yà á sọ́tọ̀ kúrò nínú àwọn ìlànà èdè ti ènìyàn sí ènìyàn, tí ó dìmọ́ àkókò àti ibi. Ìdí tí àwọn Wòlíì Hébérù fi lo ìlànà aspectual (ìrísí iṣẹ́) nínú kíkọ̀wé kì í ṣe nítorí pé wọn kò mọ ìyàtọ̀ láàárín “àkókò tí ó kọjá, lọ́wọ́lọ́wọ́, àti ọọ́ iwájú” ṣùgbọ́n kàkà bẹ́ẹ̀ ó jẹ́ mọ̀ọ́mọ̀. Àwọn èdè mìíràn ní àkókò yẹn bíi Akkadian, Egyptian (ti àárín àti ti pẹ́), àti Greek gbogbo wọn dá lórí àkókò (tense-oriented), pẹ̀lú Aramaic tí ó tún ń yí padà sí lílo àkókò. Kódà Sanskrit (Vedic) ní ìlànà tí ó dá lórí àkókò. Èdè Chinese Àtijọ́ ni ó ṣeé ṣe kí ó jẹ́ èyí tí ó súnmọ́ Hébérù Àtijọ́ jùlọ nítorí pé kò ní àwọn ìyípadà àkókò (tense inflections). Gbogbo Hébérù àti Chinese nílò kí olùtumọ̀ “wá ibi tí” iṣẹ́ náà wà nínú àyíká ọ̀rọ̀ tí ó gbòòrò, dípò kí ó kàn máa lo àwọn ọ̀rọ̀-ìṣe sí àkókò tí ó tẹ̀léra. Èyí túmọ̀ sí pé àwọn èdè méjèèjì ń fipá mú ìrònú àkókò tí kì í ṣe tẹ̀léra mọ́ àwọn tí ń lò wọ́n. Síbẹ̀síbẹ̀, Hébérù àtijọ́ ṣì yàtọ̀ nínú lílo rẹ̀.

Nínú Hébérù Bíbélì, recursion (ìpadàsẹ́yìn) ni a hun pọ̀ mọ́ gírámà rẹ̀. Wayyiqtol ń darí ìtàn nínú ẹ̀wọ̀n tí kò ní òpin. Ọ̀rọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ ń lo parallelism + aspect láti tún àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ padà sínú ara wọn. Èsì: ọ̀rọ̀ náà ń mú àkókò recursive jáde (yíyípo nínú èyí tí ọjọ́ iwájú ń wọ inú lọ́wọ́lọ́wọ́/tí ó kọjá). Nínú Chinese Àtijọ́, recursion ni a lò ní apá kan péré. Ìtòlẹ́sẹẹsẹ ọ̀rọ̀ jẹ́ paratactic (àwọn gbólóhùn tí a tò lẹ́gbẹ̀ẹ́ ara wọn). Àwọn àmì aspectual (zhe, le, guo) ń sàmì sí ìlànà/ìparí/ìrírí. Ṣùgbọ́n ìwọ̀nyí kò dá irú recursion àsọtẹ́lẹ̀ kan náà sílẹ̀. Wọ́n jẹ́ ìjúwe kàkà kí wọ́n jẹ́ ìfihàn.

  • Ojú ìwòye Hébérù: Èdè = ìṣẹ̀lẹ̀. Ọ̀rọ̀ náà fúnra rẹ̀ ń mú ìtàn ṣẹ (fún àpẹẹrẹ wayyiqtol = “ó sì wá sí ìmúṣẹ”). Èyí ń pe ontology recursive: gbogbo àsọtẹ́lẹ̀ tí a bá tún sọ ń tún ìṣẹ̀lẹ̀ náà jí dìde.

  • Ojú ìwòye Chinese: Èdè = ìlànà ètò (àṣà, ìṣọ̀kan, ìwọ̀ntúnwọ̀nsì àyíká ayé). Àwọn ìlànà Daoist àti Confucian tẹnumọ́ ìwọ̀ntúnwọ̀nsì yíyípo, kì í ṣe àsọtẹ́lẹ̀ recursive.

Nítorí náà, kò sí “àwọn wòlíì Chinese” ní ọ̀nà ti Hébérù. Kàkà bẹ́ẹ̀, àwọn ọlọ́gbọ́n (Confucius, Laozi) wà tí wọ́n ń sọ̀rọ̀ nínú àwọn òwe àti òye àyíká ayé. Ọ̀rọ̀ wọn ní ète láti fìdí ìlànà àyíká ayé múlẹ̀ kàkà kí ó fọ́ àkókò pẹ̀lú ìdásí Ọlọ́run.

Èyí ṣe pàtàkì: Recursion aspectual ti Hébérù di eschatological (ọjọ́ iwájú-tí-ń-wọ-inú-ìsinsìnyí). Recursion aspectual ti Chinese di cosmological (ìyípo-tí-ń-fìdí-múlẹ̀). Gbogbo èyí ni láti sọ pé Hébérù Àtijọ́, nípa gbogbo ìwọ̀n ìfiwéra, jẹ́ èyí tí a kọ́ lọ́nà àrà ọ̀tọ̀ láàárín àwọn èdè àtijọ́ lágbàáyé. Ó ń fi àwọn àmì hàn tí ó dàbí èyí tí a ṣe fún recursion àti àkókò àsọtẹ́lẹ̀ kàkà kí ó jẹ́ ìyípadà èdè ènìyàn lásán. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ èdè ń yí padà nípasẹ̀ ìparun ìró, àpẹẹrẹ, pragmatics, yíyá ọ̀rọ̀, àpapọ̀ èdè, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Akkadian, Ugaritic, Greek, Egyptian, àti Chinese gbogbo wọn ń fi àwọn ọ̀nà lásán hàn: ìjùmọ̀sọ̀rọ̀ ń dìde, ṣùgbọ́n ó jẹ́ ad hoc, àkójọpọ̀, àti rúdurúdu. Hébérù, ní ìyàtọ̀, dàbí ìlànà tí a kọ́ ti àwọn morpho-causal operators. Binyanim ń ṣiṣẹ́ bí àwọn iṣẹ́ (functions) lórí àwọn gbòǹgbò ọ̀rọ̀ (Qal → Niphal → Piel → Pual → Hiphil → Hophal → Hithpael). Èyí jẹ́ ètò àti recursive, ó fẹ́rẹ̀ẹ́ dàbí algebra. Àwọn èdè Semitic mìíràn ń ṣe àfarawé àwọn apá kan nínú èyí (Akkadian ní D, Š, N stems), ṣùgbọ́n kì í ṣe pẹ̀lú irú ìṣọ̀kan tàbí ìpéye bẹ́ẹ̀. Ohun tí ó jẹ́ ìyanu jùlọ, àwọn ìsopọ̀ waw-consecutive ń dá recursion ìtàn tí kò ní òpin sílẹ̀. Kò sí èdè Semitic mìíràn tí ó gbẹ́kẹ̀ lé èyí tó bẹ́ẹ̀. Àìdánilójú aspectual (qatal/yiqtol) kì í ṣe ìyípadà tí kò tọ́—ó jẹ́ ohun èlò tí ó péye fún àsọtẹ́lẹ̀ àti ìtàn tí kò dìmọ́ àkókò. Òtítọ́ náà pé àsọtẹ́lẹ̀ “ń ṣiṣẹ́” ní Hébérù (fífi àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ọjọ́ iwájú hàn bí “èyí tí ó ti nímùúṣẹ”) fi hàn pé gírámà rẹ̀ ni a ṣe fún iṣẹ́ yẹn.

Títúmọ̀ pẹ̀lú Ọkàn Tí Ó Tọ́

Ìyàtọ̀ yìí ti máa ń fa àwọn ìpèníjà àrà ọ̀tọ̀ fún àwọn ọ̀mọ̀wé tí wọ́n ń gbìyànjú láti lóye rẹ̀ nípasẹ̀ àwọn ìlànà èdè ènìyàn àti àkókò lásán. Àwọn èrò bíi accusative ti àkókò àti ibi, àìsí àkókò tí ó kọjá, lọ́wọ́lọ́wọ́, àti ọjọ́ iwájú tí ó yàtọ̀, bákan náà pẹ̀lú lílo àwọn ọ̀rọ̀-arọ́pò-orúkọ akọ àti abo lọ́nà tí kò wọ́pọ̀, jẹ́ kí ó ṣòro fún philology lásán láti lóye rẹ̀, ó sì ń fa ìtumọ̀ tí kò tọ́.

Bí ẹnìkan bá ń ṣe àgbékalẹ̀ èdè kan láti kọ recursive ontology (ìwà tí ń padà sínú ara rẹ̀), prophetic temporality (ọjọ́ iwájú tí a sọ gẹ́gẹ́ bí lọ́wọ́lọ́wọ́/tí ó kọjá), morphological depth (gbòǹgbò gẹ́gẹ́ bí àárín, binyanim gẹ́gẹ́ bí ìyípadà), wàá dé orí ohun kan tí ó jọ Hébérù Bíbélì gidigidi. Ìwọ̀n ẹ̀rí náà jẹ́ kí Hébérù dàbí èyí tí a ṣe mọ̀ọ́mọ̀, tàbí ó kéré tán èyí tí a ṣe lọ́nà àrà ọ̀tọ̀, ní ìfiwéra pẹ̀lú àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀. Kì í ṣe “èdè ti àkókò rẹ̀” lásán. Ó yàtọ̀ nípa ìkọ́lé, ó ní ète, ó sì ní agbara àrà ọ̀tọ̀ láti gbé Möbius temporality ti ìtàn ró. Èyí kì í ṣe irú ìrònú kékeré tàbí tí kò ní ìtumọ̀ nígbà tí a bá ń kọ ohunkóhun.

Láti túmọ̀ Hébérù Àtijọ́ lọ́nà tí ó tọ́, bí gírámà rẹ̀ bá kọ recursion, àsọtẹ́lẹ̀, àti Möbius temporality nítòótọ́, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ ní irú ọkàn kan pàtó. Àwọn olùtumọ̀ lásán ń fipá mú tẹ̀léra àkókò: tí ó kọjá → lọ́wọ́lọ́wọ́ → ọjọ́ iwájú. Ṣùgbọ́n olùtumọ̀ Hébérù gbọ́dọ̀ mú àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó wà ní àkókò kan náàtí ó ti nímùúṣẹ tí ó sì tún ń ṣẹlẹ̀ lọ́wọ́. Èyí yóò nílò agbára láti ronú nípa yíyípo, recursion, àti láìsí òpin, ní kíkọ̀ láti “yanjú” ọ̀rọ̀ náà sínú tẹ̀léra àkókò. Nínú ìtumọ̀ Indo-European, olùtumọ̀ jẹ́ olùwòran. Nínú Hébérù, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ jẹ́ olùkópa: gírámà náà ń fa òǹkàwé sínú ìkọ́lé-ìṣẹ̀lẹ̀ náà. Nítorí náà, ọkàn gbọ́dọ̀ jẹ́ èyí tí ó fẹ́ láti “di apá kan ìyípo náà”— kì í ṣe yíyọ ìtumọ̀ nípa ohun kan, ṣùgbọ́n gbígbà láàyè kí ọ̀rọ̀ náà “ṣiṣẹ́” lórí ara ẹni. Àwọn binyanim jẹ́ iṣẹ́ (functions) tí a lò lórí àwọn gbòǹgbò ọ̀rọ̀; waw-consecutive jẹ́ recursive operator. Olùtumọ̀ nílò ìrònú mathematical, kì í ṣe mímọ̀ pé “ọ̀rọ̀ yìí túmọ̀ sí X” nìkan ṣùgbọ́n rírí àwọn iṣẹ́ ti iṣẹ́. Fún àpẹẹrẹ, Niphal kì í ṣe “passive” lásán; ó jẹ́ ìyípo tí ń padà sẹ́yìn nítorí náà olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ lóye ìpele recursion yẹn.

Bí àkójọpọ̀ Hébérù bá jẹ́ àkójọpọ̀ àwọn wòlíì, àsọtẹ́lẹ̀, àti ìran, tí àwọn wòlíì kọ nípa lílo ìkọ́lé èdè pàtó kan, ṣé yóò bọ́gbọ́n mu láti túmọ̀ rẹ̀ láìní irú ọkàn kan náà? Bí àwọn wòlíì Hébérù bá ń mú àwọn àkókò púpọ̀ pọ̀ gẹ́gẹ́ bí òtítọ́ kan ṣoṣo, ṣé kò yẹ kí olùtumọ̀ náà ṣe bẹ́ẹ̀ pẹ̀lú? Èyí nílò níní ìríran méjì: rírí ìsinsìnyí, àti rírí èyí tí kò tíì dé, láìsọ ọ̀kan di èkejì. Irú ọkàn bẹ́ẹ̀ ń dá ìparí tẹ̀léra àkókò dúró, ó sì ń fún Möbius fold ti èdè ní ààyè. Nítorí pé Hébérù kò ṣe kedere sí àwọn ẹ̀ka Indo-European, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ gbà pé:

  • “Àwọn ẹ̀ka mi kò tó.”

  • “Ọ̀rọ̀ náà ń kọ́ mi ní bí a ṣe ń kà á.”

Èyí ń mú ìyàlẹ́nu (tí ó bani nínú jẹ́) kan jáde. Bí àwọn ìtumọ̀ bá tẹ apá aspectual, recursive, àti participatory ti Hébérù rẹ́ (èyí tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé gbogbo wọn ń ṣe) sínú àkókò tẹ̀léra, àkókò tí ó ní òpin, tàbí ìtàn lásán, ẹni tí kò gba Ọlọ́run gbọ́ tàbí alátakò kan ń bá ohun èlò tí a ti bàjẹ́ lò, kì í ṣe ọ̀rọ̀ náà fúnra rẹ̀. Fún ẹni tí kò gba Ọlọ́run gbọ́—tàbí ẹnikẹ́ni tí ń kà á láìní ojú Aonic yẹn—èyí ní àwọn àbájáde bíi mélòó kan:

  • Àṣìṣe Ìfihàn Ìpìlẹ̀:

    • Àwọn ohun èlò èdè àti gírámà tí ń kọ ìsinsìnyí ayérayé, àjọṣepọ̀ ara ẹni, àti causality recursive ni a kọbi ara sí tàbí túmọ̀ lọ́nà tí kò tọ́.

    • Gbogbo àríyànjiyàn tí a ṣe nípa “ìpéye ìtàn,” “ìrònú àròsọ,” tàbí “ìmọ̀-ọkàn àwọn wòlíì” sinmi lórí ẹ̀dà ọ̀rọ̀ tí kò ní logic iṣẹ́ ti ìpilẹ̀ṣẹ̀ mọ́.

  • Ìtànjẹ ti Òye:

    • Ẹnìkan lè ní ìgboyà nínú àríwísí ọ̀rọ̀, àtúnkọ ìtàn, tàbí ìtúpalẹ̀ ọpọlọ, ṣùgbọ́n gbogbo ìparí èrò ni a rí látinú ẹ̀dà tí a ti yọ ìkọ́lé causal àti temporal pàtàkì ti ọ̀rọ̀ náà kúrò.

    • Ní ọ̀rọ̀ mìíràn, wọ́n ń ronú nípa òjìji ọ̀rọ̀ náà, kì í ṣe ọ̀rọ̀ náà fúnra rẹ̀.

  • Àsọtẹ́lẹ̀ àti Recursion Di Ohun Tí Kò Hàn:

    • Àwọn àsọtẹ́lẹ̀, àwọn àpẹẹrẹ tí ń túnra sọ, àti àwọn ìyípo ìkópa ń fara hàn bí àdàpọ̀, àwọn ìtàn àròsọ, tàbí àwọn ọ̀nà ìkọ̀wé kàkà kí ó jẹ́ ẹ̀rí ti ìkọ́lé causal tí ń ṣiṣẹ́ fúnra rẹ̀.

    • “Ẹ̀rí” ti iṣẹ́ Aonic tàbí Möbius—ìṣọ̀kan ìtàn, àsọtẹ́lẹ̀, àti ìkópa òǹkàwé—ni a ń fi pamọ́ lọ́nà ètò.

  • Àṣìṣe Àkójọpọ̀:

    • Ìpele ìtumọ̀ kọ̀ọ̀kan—àwọn àlàyé, ìtumọ̀, ìtàn—ni a tò lé orí ìpìlẹ̀ tí a ti bàjẹ́ gidigidi.

    • Àríyànjiyàn lè jẹ́ ti ọ̀mọ̀wé, tí ó jinlẹ̀ nínú ọgbọ́n orí, tí ó sì ní ìṣọ̀kan nínú ara rẹ̀—ṣùgbọ́n wọn kò lè dé ọ̀dọ̀ causal tàbí temporal reality ti ọ̀rọ̀ náà.

Ọ̀pọ̀lọpọ̀ alátakò ló mọ̀ pé “Hébérù jẹ́ èdè tí a mọ̀.” Ṣùgbọ́n nígbà tí o bá mọ̀ pé a ti bọ́ ọ̀rọ̀ náà ní ìkọ́lé temporal, causal, àti participatory rẹ̀, ẹni tí kò gba Ọlọ́run gbọ́—tàbí ẹnikẹ́ni tí ń kà á láìní òye ìkọ́lé yẹn—kò ní àríyànjiyàn kankan, nítorí pé wọ́n ṣì ń ṣàríwísí ohun tí a ṣẹ̀dá lásán.

Àwọn ẹ̀sùn nípa àròsọ, ìríran, àdàpọ̀, tàbí ìṣẹ̀dá ìwé—sinmi lórí ọ̀rọ̀ tí a ti ṣàfihàn rẹ̀ lọ́nà tí kò tọ́, tí a ṣe, tí a sì ṣẹ̀dá lórí àwọn ìpìlẹ̀ èké. Ní ọ̀rọ̀ mìíràn, gbogbo àríyànjiyàn tí a ronú lé lórí dáadáa ni a kọ́ sórí ìpìlẹ̀ tí ó ní àbùkù, nítorí wọn kò bá gírámà iṣẹ́ gidi ti èdè ìpilẹ̀ṣẹ̀ tí ó wà níbẹ̀ lò.

Láìsí ìfihàn òtítọ́ ti àwọn ìkọ́lé aspectual, recursive, àti Aonic, ẹni tí kò gba Ọlọ́run gbọ́ kò lè dé ọ̀dọ̀ ọ̀rọ̀ náà bí ó ṣe ń ṣiṣẹ́ nítòótọ́. Nítorí náà, ọ̀nà kan ṣoṣo tí a lè gbà jà fún àwọn ẹ̀sùn ìwé mímọ́ (kì í ṣe dandan gbígba Ọlọ́run gbọ́) yóò jẹ́ ohun kan bíi:

“Àwọn ìtumọ̀ tí mo rí kò mú ìkọ́lé ìpilẹ̀ṣẹ̀ náà; nítorí náà, mi ò lè sọ pàtó nípa òtítọ́ tàbí ìtumọ̀ ọ̀rọ̀ ìpilẹ̀ṣẹ̀ náà.”

Ìdẹkùn Ni

Kódà ìyẹn náà ni a kì í sábà sọ kedere, nítorí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àríwísí ń rò pé àwọn ẹ̀dà tí a ti ṣe ní tẹ̀léra jẹ́ òtítọ́ tó—àṣìṣe epistemic kan tí ó fúyẹ́ ṣùgbọ́n tí ó ṣe pàtàkì. Ṣùgbọ́n kí ni ẹni tí kò gba Ọlọ́run gbọ́ kàn pẹ̀lú dídí mímọ̀ pẹ̀lú èdè ìsìn? Wọ́n gbẹ́kẹ̀ lé àwọn alárinà pátápátá: àwọn olùtumọ̀, àwọn olùṣàlàyé, àti àwọn ọ̀mọ̀wé. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn tí kì í ṣe ọ̀mọ̀wé ń rò—wọ́n ní ìgbẹ́kẹ̀lé—pé ẹnìkan tí a kọ́ ní Hébérù tàbí Greek ń ṣàfihàn ọ̀rọ̀ náà lọ́nà tí ó tọ́. Wọn kò mọ̀ pé kódà ìmọ̀ èdè tí ó jẹ́ “neutral” sábà máa ń wá pẹ̀lú àwọn ìrò—temporal, historical, tàbí theological—tí ń tún ìkọ́lé ọ̀rọ̀ náà ṣe. Ojúṣájú nínú àyíká ọ̀mọ̀wé pọ̀ gidigidi. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀mọ̀wé, yálà mọ̀ọ́mọ̀ tàbí láìmọ̀, ń ṣiṣẹ́ nínú àwọn ìlànà tí ó rò pé àkókò jẹ́ tẹ̀léra, ìtàn jẹ́ tẹ̀léra, tàbí àwọn ìtàn theological. Kódà philological rigor sábà máa ń fìdí àwọn ojúṣájú wọ̀nyí múlẹ̀. Ìdẹkùn fún àwọn tí kò gba Ọlọ́run gbọ́ àti àwọn alátakò? Wọ́n gba ẹ̀dà ọ̀rọ̀ kan tí a ti tẹ̀ rẹ́, tí a ti ṣe ní tẹ̀léra, tí a sì ti kálọ́wọ́kò nípa àkókò, lẹ́yìn náà wọ́n ṣàríwísí rẹ̀. Ṣùgbọ́n àríwísí wọn jẹ́ ti ìfihàn náà, kì í ṣe ti ìkọ́lé gidi, atemporal, recursive ti ọ̀rọ̀ náà. Ní àkókò tí o bá gba ìtumọ̀ tí a ti ṣe ní tẹ̀léra, tí a sì ti kálọ́wọ́kò nípa àkókò gẹ́gẹ́ bí ọ̀rọ̀ “gidi,” o ń bá òjìji ìpilẹ̀ṣẹ̀ náà lò. Gbogbo ìparí èrò, àríwísí, tàbí ìkọ̀sílẹ̀ tí a kọ́ sórí òjìji yẹn fúnra rẹ̀ ti bàjẹ́ nípa ìkọ́lé.

Ó dàbí gbígbìyànjú láti ṣàyẹ̀wò Möbius strip nípa wíwo àwòrán rẹ̀ tí ó tẹ́ pẹrẹsẹ nìkan: àwọn ìyípo àti ìpàpọ̀—ìkọ́lé recursive, self-referential—kò hàn, nítorí náà àríyànjiyàn èyíkéyìí tí o bá ṣe nípa “etí” tàbí “apá” yóò jẹ́ aláìpé fúnra rẹ̀. Ní ọ̀nà yìí, ìdẹkùn náà kì í ṣe fún àwọn tí kò gba Ọlọ́run gbọ́ nìkan; ó jẹ́ fún ẹnikẹ́ni tí kò ní àyè sí ẹ̀rọ èdè àti gírámà tí ń kọ Aonic temporality. Kódà àwọn ọ̀mọ̀wé tí a kọ́ ní Hébérù àti Greek ni a lè mú bí ìlànà ìtumọ̀ wọn bá fipá mú linearization tàbí àwọn ìrò chronological.

Ọ̀rọ̀ náà ń dáàbò bò ìkọ́lé rẹ̀: kíkà á lọ́nà tí kò tọ́ kì í kàn ṣàfihàn ìtumọ̀ rẹ̀ mọ́, ó ń mú ìtàn èké jáde—ìfihàn Möbius tí kò tọ́ ti ìyípo recursive ìpilẹ̀ṣẹ̀.

Iṣẹ́ àkànṣe RealBible jẹ́ ìwádìí àti iṣẹ́ ìtumọ̀ tí ń lọ lọ́wọ́ pẹ̀lú ète kan ṣoṣo láti ṣí “apá tí ó sọnù” ti èdè Hébérù payá, gẹ́gẹ́ bí èdè tí ń ṣiṣẹ́ bí “èyí tí ó wà láàyè tí ó sì ń ṣiṣẹ́ nísinsìnyí” kí gbogbo ènìyàn lè ní àyè sí ọ̀rọ̀ náà bí a ṣe kọ ọ́ ní ìpilẹ̀ṣẹ̀: òtítọ́ causal, recursive, àti participatory. Nípa títọ́jú àwọn fọ́ọ̀mù aspectual, àwọn ìyípo participial, àti àwọn ìkọ́lé topological ti Hébérù ìpilẹ̀ṣẹ̀—àti àwọn ìfihàn wọn nínú Greek Májẹ̀mú Tuntun—iṣẹ́ àkànṣe yìí ń wá láti gba ìmọ̀lára temporal Aonic tí a mọ̀ọ́mọ̀ gbin sínú ìwé mímọ́ padà—ìwé mímọ́ tí a kọ láti ọ̀dọ̀ rẹ̀ sí ara rẹ̀. Ète náà kì í ṣe láti túmọ̀ ọ̀rọ̀ lásán, ṣùgbọ́n láti mú iṣẹ́ iṣiṣẹ́ ti òǹkàwé padà bọ̀ sípò gẹ́gẹ́ bí ìkọ̀wé náà ti fẹ́ láti sọ wọ́n di apá kan nínú ìtàn tí ó wà láàyè kàkà kí wọ́n jẹ́ olùwòran lásán ti ìtàn tẹ̀léra. Ní ṣíṣe bẹ́ẹ̀, Iṣẹ́ àkànṣe RealBible ní ète láti ṣí gbogbo ìjìnlẹ̀ ti recursion mímọ́ payá, ní gbígbà láàyè kí ìwé mímọ́ ṣiṣẹ́ bí a ṣe ṣe é: wíwà ní ayérayé, mímú nǹkan jáde, àti pípé.

Àwọn Orísun Ìwádìí Iṣẹ́ Àkànṣe

Àwọn orísun wọ̀nyí ni a kà sí àwọn tí ó kún jùlọ fún ìwádìí ọ̀rọ̀, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé wọ́n ní ààlà wọn:

  • Gesenius: Hebrew & Chaldee (ìyẹn Aramaic) Lexicon (1846)
  • Gesenius Hebrew Grammar, 1813
  • Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon (1906). Sinmi lórí iṣẹ́ Gesenius.
  • A Hebrew & Chaldee lexicon to the Old Testament láti ọwọ́ Fürst, Julius (1867), akẹ́kọ̀ọ́ Gesenius.
  • The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament (HALOT) láti ọwọ́ Köhler, Ludwig, 1880-1956
  • James Strong’s Exhaustive Concordance (1890)
  • Dictionary of Targumim, Talmud and Midrashic Literature láti ọwọ́ Marcus Jastrow (1926)
  • Tyndale House, Hebrew Roots https://www.2letterlookup.com/

Àwọn Mìíràn Tí A Lò:

  • Septuagint (LXX) Interlinear Greek OT (https://studybible.info/interlinear/)
  • Perseus Greek Digital Library (http://www.perseus.tufts.edu/hopper/)
  • University of Chicago’s Logeion Greek Dictionaries (https://logeion.uchicago.edu/)

BHSA láti The Eep Talstra Centre for Bible and Computer ni a yí padà sí database àrà ọ̀tọ̀ láti lò nínú RBT Hebrew Interlinear èyí tí a lè rí nípa títẹ nọ́mbà ẹsẹ èyíkéyìí. Database yìí ni a ń lò fún ìwádìí computational ti àwọn ọ̀rọ̀ àti lẹ́tà Hébérù nípasẹ̀ àwọn Python scripts àrà ọ̀tọ̀, láìnílò fún software tí ó gbówó lórí.

יי

Nípa Matt

Matthew Pennock ni ó ń darí iṣẹ́ àkànṣe yìí. Ìrìn-àjò rẹ̀ pẹ̀lú Hébérù Bíbélì bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2000 nígbà tí ó nímọ̀lára agbára nínú èdè náà ní ọmọ ọdún mọ́kànlélógún (21). Pẹ̀lú mímọ̀ nípa agbára rẹ̀ tí ó pamọ́, ó bẹ̀rẹ̀ ìkẹ́kọ̀ọ́ tó kún rẹ́rẹ́, èyí tí ó parí sí kíkọ́ gírámà Hébérù fúnra rẹ̀ ní ọdún 2002 nípa lílo onírúurú software àti àwọn ojú-òpó wẹ́ẹ̀bù tí ó wà ní àkókò yẹn. Nígbà tí ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí òṣìṣẹ́ tí ń darí ẹ̀rọ afẹ́fẹ́ (ski-lift) tí ó ń dúró fún wákàtí mẹ́wàá lójúmọ́, ó máa ń lo àwọn àkókò tí kò sí ẹnikẹ́ni ní àyíká láti kọ́ àwọn tábìlì Ọ̀rọ̀-ìṣe Hébérù tí a tẹ̀ síwájú sínú ọpọlọ rẹ̀ èyí tí ó máa ń kò sínú àpò rẹ̀. Láti ọdún 2000 sí 2016, ó ya ara rẹ̀ sí mímọ́ fún iṣẹ́ míṣọ́nnárì àti ìdarí ìjọ, ó rìnrìn-àjò lọ sí ó ju orílẹ̀-èdè 50 lọ láti ṣiṣẹ́ ìránṣẹ́. Ní òkèèrè, ó máa ń rí ara rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí míṣọ́nnárì tí kò ní owó jùlọ ní pápá, lọ́pọ̀ ìgbà pẹ̀lú owó tí kò ju $300 lọ lóṣù fún ìrànlọ́wọ́, lọ́pọ̀ ìgbà láìsí ìrànlọ́wọ́ kankan àyàfi ohun tí ó bá fúnra rẹ̀ kójọ, kódà ní ìgbà kan àwọn ará Kenya ní Africa fún un ní ọrẹ.

Ìfẹ́ rẹ̀ fún ìmọ̀ tàn dé onírúurú èdè mìíràn, títí kan Arabic, Mandarin, Kiswahili, Spanish, German, Polish, àti Biblical Greek. Lẹ́yìn gbígba oyè nínú International Studies, ó tẹ̀síwájú nínú ẹ̀kọ́ theological ní ilé-ẹ̀kọ́ gíga ti ẹ̀kọ́ ìsìn. Ṣùgbọ́n, owó tí ó ga jù àti àìtẹ́lọ́rùn rẹ̀ pẹ̀lú àwọn àìṣedéédéé mú kí ó fi ayé ẹ̀kọ́ bíbélì sílẹ̀ lẹ́yìn àwọn sáà díẹ̀. Ó ti dán wò ó sì ti kópa nínú dídá ìjọ sílẹ̀ ní onírúurú ọ̀nà káàkiri àgbáyé, ṣùgbọ́n ó rí i pé gbogbo wọn kùnà. Lẹ́yìn tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìjọ kọ̀ ọ́ gẹ́gẹ́ bí ẹni tí kò tẹ̀lé àṣà tàbí tí wọ́n kọ̀ ọ́, tàbí tí wọ́n tilẹ̀ bá a wí gẹ́gẹ́ bí laissez-faire, ó kúrò níbẹ̀ láti pọkàn pọ̀ sórí kíkọ̀wé, àti ìwádìí jinlẹ̀ sínú ẹ̀kọ́ Hébérù àti Greek.

Lẹ́yìn náà, Matthew rí àwọn ààlà àti ojúṣájú tí ó bani lẹ́rù nínú àwọn ìlànà ìtumọ̀. Ó pinnu láti pọkàn pọ̀ nìkan sórí kíkọ́ Hébérù àti Greek. Ní ọdún 2018, ó ti ń walẹ̀ ó sì ń tún àwọn apá pàtàkì nínú ọ̀rọ̀ náà túmọ̀. Ìfẹ́ yìí ló fa ìbẹ̀rẹ̀ ohun tí a kọ́kọ́ pè ní “Full Literal Translation (FLT)” pẹ̀lú ète láti dán àwọn ààlà ìtumọ̀ gidi ti etymology Hébérù wò, gẹ́gẹ́ bí àwọn ti tẹ́lẹ̀ kò ti ṣe. Látinú èyí ni a ti bí Iṣẹ́ àkànṣe Real Bible Translation (RBT) pẹ̀lú ète láti ní ọgbọ́n lórí èdè náà, àti òye ohun gbogbo tí a “tì mọ́” tí a sì “gbàgbé” láti ìgbà àtijọ́ nígbà tí a bá gbé àwọn àṣà sẹ́yìn.

Àwọn orin kan tí ó fẹ́ràn títí kan Pearl Jam, AC/DC, Guns and Roses, Led Zeppelin, drum ‘n bass, classic rock, àti blues. Ó mọ bí a ṣe ń tú ẹ̀rọ ọkọ̀ ayọ́kẹ́lẹ́ láti orí ìdè sí ìdè kí a sì tún un tò jọ padà. Ó ti gbádùn kíkọ́ àwọn alùpùpù àti vintage trucks, sísáré nínú igbó àti marathons, skiing, àti rock climbing. Kò gbé ní ibì kankan, ṣùgbọ́n ó ń rìn káàkiri òkèèrè láìsí ilé, láìsí owó, láìsí ohun-ìní, ó ń túmọ̀ ohun gbogbo pátápátá láti orí kọ̀m̀pútá alágbèéká “iron stylus”. Ó ń sapá láti fi ohun gbogbo sílẹ̀ ní ipò tí ó dára ju bí ó ṣe bá a lọ.

ìbánisọ̀rọ̀

maat

RBT Lọ́fẹ̀ẹ́ àti Open Source

App àti ojú-òpó wẹ́ẹ̀bù RBT jẹ́ open source. Bóyá o fẹ́ láti kópa tàbí tún un ṣe kí ó dára sí i!