V dřívějších a vytříbenějších řeckých spisech, jako jsou ty Platónovy, se ἀπεκρίθη (apekrithē) a ἀποκριθήσομαι (apokrithēsomai) v pasivním smyslu obvykle nepoužívají k vyjádření významu „odpověděl“. Namísto toho se ἀποκριθῆναι (apokrithēnai) a ἀποκρίνασθαι (apokrinasthai) používají zaměnitelně.
V Novém zákoně se vyskytuje zvláštní použití pasivního tvaru ἀπεκρίθη (apekrithē). Aoristní mediální tvar, ἀπεκρίνατο (apekrinato), se objevuje pouze v několika případech, například v Matoušovi 27:12, Markovi 14:61, Lukášovi 3:16, Lukášovi 23:9, Janovi 5:17, 19, Janovi 12:23 a Skutcích 3:12.
To, co činí toto slovo tak důležitým, je skutečnost, že se mnohokrát objevuje ve spojení s „řekl“, tj. „oddělil se a řekl“, takže překládat jej jako „odpověděl a řekl“ je jistě redundantní a zbytečné.
Takže zatímco dřívější řecké spisy upřednostňovaly pro „odpověděl“ jiné tvary, autoři Nového zákona na ně nespoléhali, ale zvolili použití pasivního tvaru ἀπεκρίθη.
ἀποκρίνω (apokrinō) se v Novém zákoně vyskytuje 232krát (viz Strong’s #611). V klasické řečtině znamená „oddělit“ nebo „vybrat“.
Podle LSJ (Liddell, Scott, Jones), „vyčlenit“ nebo „být rozdělen či oddělen“, má ἀποκρίνω (apokrinō) různá použití:
- Vyčlenit: Toto použití je naznačeno v dílech, jako je Platónův „Plútarchos“ a dalších zdrojích, jako je Pherecrates a Aelianova „Varia Historia“.
- Být rozdělen nebo oddělen: Ve svém pasivním tvaru, ἀποκrίνθη (apokrinthē), označuje stav oddělení nebo rozdělení. Například v Homérově „Iliadě“ popisuje dva šampiony oddělené od zástupu. Objevuje se i v jiných kontextech, jako je popis oddělování prvků v kosmogonii nebo oddělování různých národů.
Termín zahrnuje jak fyzické oddělení, jako v případě bojovníků oddělených bez rozhodujícího výsledku, tak pojmové oddělení, jako když jsou nesourodé prvky sjednoceny pod jedním názvem.
Problém s překladem pasivního ἀποκrίνθη jako „odpověděl“ spočívá v tom, že ačkoli je „odpověděl“ běžným překladem pro aoristní pasivní tvar ἀποκrίνθη (apokrinthē), plně nevyjadřuje pasivní aspekt slovesa. Přesnější překlad zohledňující trpný rod by byl něco jako „je mu odpovídáno“ nebo „bylo mu odpovídáno“. To zdůrazňuje skutečnost, že subjekt přijímá akci odpovídání, spíše než aby aktivně odpovídal.
Když se autoři Nového zákona zaměřují na určité vzorce, specifické volby slov nebo lingvistické formy, znamená to, že mají v úmyslu, aby jim byla věnována bedlivá pozornost.