Nínú àwọn ìwé Gíríìkì ìjímìjí tí ó túbọ̀ dán mọ́rán, gẹ́gẹ́ bí ti Plato, ἀπεκρίθη (apekrithē) àti ἀποκριθήσομαι (apokrithēsomai) nínú ìtumọ̀ ‘passive’ kì í sábà jẹ́ lílò láti sọ pé “ó dáhùn.” Dípò bẹ́ẹ̀, ἀποκριθῆναι (apokrithēnai) àti ἀποκρίνασθαι (apokrinasthai) ni wọ́n ń lò lọ́kan-ò-jọ̀kan.
Nínú Májẹ̀mú Tuntun, lílo ọ̀nà ‘passive’ ἀπεκρίθη (apekrithē) jẹ́ àrà ọ̀tọ̀. Ọ̀nà ‘aorist middle’, ἀπεκρίναto (apekrinato), farahàn ní ìgbà díẹ̀ péré, gẹ́gẹ́ bí nínú Mátíù 27:12, Máàkù 14:61, Lúùkù 3:16, Lúùkù 23:9, Jòhánù 5:17, 19, Jòhánù 12:23, àti Ìṣe 3:12.
Ohun tí ó mú kí ọ̀rọ̀ yìí ṣe pàtàkì ni pé ó farahàn pẹ̀lú “ó wí” ní ọ̀pọ̀ ìgbà, ìyẹn ni pé “ó yà sọ́tọ̀ ó sì wí” nítorí náà láti túmọ̀ rẹ̀ sí “ó dáhùn ó sì wí” jẹ́ àtúnsọ tí kò pọn dandan.
Nítorí náà, nígbà tí àwọn ìwé Gíríìkì ìjímìjí fẹ́ràn àwọn ọ̀nà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ fún “ó dáhùn,” àwọn òǹkọ̀wé Májẹ̀mú Tuntun kò gbẹ́kẹ̀ lé wọn, ṣùgbọ́n wọ́n yàn láti lo ọ̀nà ‘passive’ ἀπεκρίθη.
ἀποκρίνω (apokrinō) farahàn ní ìgbà 232 nínú Májẹ̀mú Tuntun (wo Strong’s #611). Nínú èdè Gíríìkì ‘classical’, ó túmọ̀ sí “láti yà sọ́tọ̀” tàbí “láti yàn.”
Gẹ́gẹ́ bí LSJ (Liddell, Scott, Jones) ṣe sọ, “yà sọ́tọ̀” tàbí “láti jẹ́ yíyà sọ́tọ̀,” ἀποκρίνω (apokrinō) ní onírúurú lílo:
- Yà sọ́tọ̀: Lílo yìí ni a dábàá rẹ̀ nínú àwọn iṣẹ́ bíi “Plutarch” ti Plato àti àwọn orísun mìíràn bíi Pherecrates àti “Varia Historia” ti Aelian.
- Láti jẹ́ yíyà sọ́tọ̀: Nínú ọ̀nà ‘passive’ rẹ̀, ἀποκrίνθη (apokrinthē), ó tọ́ka sí jíjẹ́ yíyà sọ́tọ̀. Fún àpẹẹrẹ, nínú “Iliad” ti Homer, ó ṣàpèjúwe àwọn akọni méjì tí a yà sọ́tọ̀ kúrò nínú ogunlọ́gọ̀. A tún rí i nínú àwọn ọ̀rọ̀ mìíràn, gẹ́gẹ́ bí ṣíṣàpèjúwe ìyàsọ́tọ̀ àwọn èròjà nínú ìṣẹ̀dá ayé tàbí ìyàsọ́tọ̀ àwọn orílẹ̀-èdè ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀.
Ọ̀rọ̀ náà ní nínú ìyàsọ́tọ̀ nípa ti ara, gẹ́gẹ́ bí nínú ọ̀ràn àwọn oníjà tí a yà sọ́tọ̀ láìsí àbájáde pàtó, àti ìyàsọ́tọ̀ nípa èrò, gẹ́gẹ́ bí ìgbà tí a bá kó àwọn èròjà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ jọ lábẹ́ orúkọ kan.
Ìṣòro pẹ̀lú títúmọ̀ ọ̀nà ‘passive’ ἀποκrίνθη sí “ó dáhùn” ni pé, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé “ó dáhùn” jẹ́ ìtumọ̀ tí ó wọ́pọ̀ fún ọ̀nà ‘aorist passive’ ἀποκρίνθη (apokrinthē), kò sọ ìtumọ̀ ‘passive’ ọ̀rọ̀-ìṣe náà jáde ní kíkún. Ìtumọ̀ tí ó túbọ̀ péye tí ó gba ti ọ̀nà ‘passive’ yóò jẹ́ nǹkan bí “a ń dáhùn fún un” tàbí “a ti ń dáhùn fún un.” Èyí tẹnu mọ́ òtítọ́ náà pé ẹni tí a ń sọ̀rọ̀ rẹ̀ ni ó ń gba ìṣe dídáhùn náà dípò kí ó jẹ́ pé òun fúnra rẹ̀ ni ó ń dáhùn.
Nígbà tí àwọn òǹkọ̀wé Májẹ̀mú Tuntun bá pọkàn pọ̀ sórí àwọn àpẹẹrẹ kan, àwọn àṣàyàn ọ̀rọ̀ pàtó, tàbí àwọn ọ̀nà èdè, ó túmọ̀ sí pé wọ́n fẹ́ kí a fiyèsí wọn dáadáa.