Skip to content

Àwọn ohun òmùgọ̀ láti dójútì τοὺς σοφούς (àwọn tí ó kàwé, ọlọ́gbọ́n, ọlọ́làjú, tí ó mọ̀ nípa ọ̀rọ̀ sísọ, àwọn gbajúmọ̀ tí a kọ́ nípa ọgbọ́n orí)

ἀλλὰ τὰ μωρὰ τοῦ κόσμου ἐξελέξατο ὁ Θεός ἵνα καταισχύνῃ τοὺς σοφούς…
ṣùgbọ́n àwọn ohun òmùgọ̀ ayé ni Ọlọ́run ti yàn láti dójútì àwọn ọ̀mọ̀wé…

(1 Cor. 1:27 RBT)

Kò ní láti sọ pé àwọn ohun “òmùgọ̀” gidi kan wà nínú Bíbélì. Ṣùgbọ́n èyí jẹ́ àmì ìwé tí a mọ̀ọ́mọ̀ ṣe ju pé ó jẹ́ àbájáde àìní ọpọlọ. Nítòótọ́, ó dá ìyàtọ̀ ńlá sílẹ̀ láàárín àwọn ọ̀mọ̀wé onísìn àti àwọn tí kì í ṣe onísìn, àwọn onímọ̀ sáyẹ́ǹsì tí kò gbà pé Ọlọ́run wà. Ṣùgbọ́n ẹ wo irú àmì àjèjì báyìí! Èé ṣe tí àwọn ènìyàn tí ó kàwé, tí a kọ́ ní èdè Gíríìkì, Hébérù, àti Látìn fi ń kọ irú àwọn ohun àjèjì, “òmùgọ̀” báyìí níbi gbogbo? Ará Amẹ́ríkà lásán kò tilẹ̀ lè sọ tàbí kọ̀wé ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ èdè bẹ́ẹ̀.

Pẹ̀lú dídé àwọn àwòṣe LLM AI, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé wọn kì í ṣe ojúlówó ní gbogbo ìgbà, gẹ́gẹ́ bí ẹ̀rọ tí ń sọ àsọtẹ́lẹ̀ ohun tí ó lè ṣẹlẹ̀, ènìyàn lè ṣe àwọn ìdánwò èdè tí ó fani mọ́ra. Èdè Gíríìkì Ayé Àtijọ́ tí ó wà lórí ayélujára fún AI láti kọ́ kò tó nǹkan rárá ní ìfiwéra pẹ̀lú àwọn àkóónú èdè Gẹ̀ẹ́sì tí kò lópin. Ó tó, síbẹ̀síbẹ̀, láti mú àwọn òye tí ó lágbára jáde lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀. Ọ̀kan lára àwọn agbára yẹn ni lílo ìṣẹ̀dá “probabilistic” ti LLM láti ṣe ìdánwò ìpákú rẹ́ré èdè. Nípa bíbi àwòṣe náà láti gbé “Simulated Apocalyptic English” jáde, a lè fipá mú un láti ṣiṣẹ́ ní “no-man’s-land” láàárín ìdánilẹ́kọ̀ọ́ èdè Gẹ̀ẹ́sì rẹ̀ tí ó gbilẹ̀ àti òye rẹ̀ nípa àwọn àmì ìhun èdè pàtó ti Gíríìkì ti, jẹ́ kí á sọ pé, Ìwé Ìfihàn—dájúdájú ọ̀kan lára àwọn ìwé tí ó “mùgọ̀” jùlọ nínú ìwé ìsìn.

Báwo ni ó ṣe gọ̀ tó?

ChatGPT: Nísàlẹ̀ yìí ni ìdánwò tí a ṣàkóso rẹ̀ ní èdè Gẹ̀ẹ́sì tí a mọ̀ọ́mọ̀ kọ níta àwọn ààlà gírámà, ìhun gbólóhùn, àti ìtumọ̀ ọ̀rọ̀ deede ní ọ̀nà tí ó jọra mọ́ Gíríìkì ti Ìfihàn. Ète rẹ̀ kì í ṣe “àjèjì ewì” lásán, ṣùgbọ́n rírú òfin ìhun: àìbámu, ọgbọ́n tí kò tọ̀nà, àpèjúwe àdàlú, àmì tí kò fìdí múlẹ̀, àti ìyípadà ìhun gbólóhùn.

Èyí jọ àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí a rí nínú Gíríìkì ti Ìfihàn:

  • Ìdíwọ́ èdè Hébérù lórí ìhun gbólóhùn Gíríìkì
  • Àwọn àpẹẹrẹ àìbámu tí kì í ṣe ti àtijọ́
  • Ìtòlẹ́sẹẹsẹ àkókò tí ó dàrú
  • Parataxis tí ń rọ́pò hypotaxis
  • Ìtumọ̀ tí ó pọ̀ jù fún àwọn àmì
  • Àwọn ọ̀rọ̀-ìṣe-orúkọ láìní ọ̀rọ̀-ìṣe tí ó dì mọ́ wọn
  • Ọgbọ́n ìran dípò ọgbọ́n ìjíròrò

Ohun tí ó tẹ̀lé e yìí kì í ṣe ìṣàn-èrò-inú àti pé kì í ṣe ìwé àròkọ ìdánwò ti òde òní. Ó jẹ́ èdè ìròyìn-ìran — ìkọsílẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ dípò ìkọ̀wé lásán.

Èdè Gẹ̀ẹ́sì Àpókálíìsì Tí A Ṣe Àfaré Rẹ̀ (Tí A Mọ̀ọ́mọ̀ Ṣe Kí Ó Má Deede)

Àti pé mo rí i, kíyèsi i — ohùn irin kan tí ń sọ̀rọ̀ lẹ́yìn àwọ̀ náà, àti pé àwọ̀ náà kì í ṣe àwọ̀ ṣùgbọ́n iná tí ń jóná tí ń rìn.

Àti pé ilẹ̀ gbé ẹsẹ̀ rẹ̀ sókè ó sì dúró lórí mi.

Àti pé mo dúró nígbà tí mo ti ṣubú.

Àti pé afẹ́fẹ́ sọ fún òkè náà pé: Àná ni ọ́.

Àti pé òkè náà dáhùn nínú èéfín.

Àtùpà méje ń mí lórí òkun, a sì ka èémí wọn, a wọn wọ́n, a sì fi ààrá dì wọ́n ní èdìdì.

Àti pé òkun ṣí ojú rẹ̀, ó sì jẹ́ ìlẹ̀kùn.

Àti pé láti ẹnu ìlẹ̀kùn náà ni ẹranko àwọn nọ́mbà ti jáde wá, eyín rẹ̀ sì jẹ́ kàlẹ́ńdà.

Ó sì jẹ àwọn wákàtí náà.

Àti pé àwọn wákàtí náà kígbe bí àwọn ẹyẹ tí kò ní ojú ọ̀run.

Àti pé mo béèrè lọ́wọ́ ohùn náà: Ta ni ń kọ̀wé?

Àti pé ohùn náà sọ pé: A ti kọ ọ́ tẹ́lẹ̀ lẹ́yìn ojú rẹ.

Àti pé mo yípadà láti rí ìró náà, ìró náà sì jókòó.

Àti pé ìtẹ́ náà ń rìn.

Àti pé ọba náà jẹ́ púpọ̀.

Àti pé àwọn púpọ̀ náà jẹ́ orúkọ kan.

Àti pé orúkọ náà ni a fi iná dì ní èdìdì.

Iná náà sì ń sọ àwọn òfin.

Àti pé àwọn òfin náà wà láàyè.

Àti pé alààyè ni a ṣèdájọ́ rẹ̀ láti ọwọ́ òkú.

Àti pé àwọn òkú náà dúró.

Àti pé àwọn tí ó dúró ń ṣubú sí òkè.

Àti pé ojú ọ̀run ká bí ìwé-kíkájú ti egungun.

Àti pé àkókò ṣẹ́ ẹsẹ̀ rẹ̀, kò sì lè rìn síwájú.

Àti pé ẹni ìkẹyìn dúró níwájú ẹni àkọ́kọ́ ó sì wí pé: Mo wà lẹ́yìn rẹ.

Ẹni àkọ́kọ́ sì dáhùn pé: O wà níwájú mi.

Àti pé ayé kọ ìdájọ́ tirẹ̀.

Ìdájọ́ náà sì jẹ olùkà náà run.

Ohun tí Ó Mú Èyí Jẹ́ “Kì í ṣe Gẹ̀ẹ́sì” ní Ọ̀nà tí Ó Jọ Ìfihàn

1. Àìbámu Tí Ó Bàjẹ́

ìtẹ́ náà ń rìn
ọba náà jẹ́ púpọ̀
àwọn púpọ̀ náà jẹ́ orúkọ kan

Rírú òfin nọ́mbà àti ìpín — èyí tí ó wọ́pọ̀ nínú Gíríìkì ti Ìfihàn.

2. Parataxis ti Hébérù

Gbogbo gbólóhùn ni a so pọ̀ pẹ̀lú “àti” láìsí ìtẹríba:

Àti pé mo rí…
Àti pé òkun ṣí…
Àti pé iná náà ń sọ̀rọ̀…

Èyí jọ ọgbọ́n ìtàn Hébérù Bíbélì tí a fipá mú sínú Gíríìkì.

3. Ìhun Gbólóhùn Ìran Dípò Ìhun Gbólóhùn Ọgbọ́n

Ìdí-ìṣẹ̀lẹ̀ ni a rọ́pò pẹ̀lú ìtòlẹ́sẹẹsẹ-ìríran:

Àti pé mo yípadà láti rí ìró náà, ìró náà sì jókòó.

Gírámà náà ṣe àfihàn ìlànà ìran, kì í ṣe àlàyé ọgbọ́n orí.

4. Wíwó Lulẹ̀ ti Ìpín

Àwọn nǹkan ń hùwà bí ènìyàn, àwọn èrò inú sì di ara:

ilẹ̀ gbé ẹsẹ̀ rẹ̀ sókè
àkókò ṣẹ́ ẹsẹ̀ rẹ̀
ìtẹ́ náà ń rìn

Èyí jọ àwọn àmì ìhun ti Ìfihàn.

5. Ìtumọ̀ Tí Ó Pọ̀ Jù

Àwọn àwòrán ń gbé ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìtumọ̀ lọ́kan náà:

ẹranko àwọn nọ́mbà
eyín rẹ̀ jẹ́ kàlẹ́ńdà
àwọn òfin wà láàyè

Bíi àwọn ẹranko, èdìdì, ìwo, àti adé ti Ìfihàn.

6. Àìdúróṣinṣin ti Àmì

Kò sí àmì ààyè tàbí àkókò tí ó fìdí múlẹ̀:

Àná ni ọ́
Mo wà lẹ́yìn rẹ
O wà níwájú mi

Èyí ṣe àfihàn ọgbọ́n àkókò àpókálíìsì.

7. Ìyípadà Ọ̀rọ̀-ìṣe-orúkọ (nípa Gíríìkì)

Nínú Ìfihàn, àwọn ọ̀rọ̀-ìṣe-orúkọ sábà máa ń léfòó láìní ìdè gírámà.
Níhìn-ín, èyí jọ àwọn ọ̀rọ̀-ìṣe láìní olùṣe tí ó fìdí múlẹ̀:

alààyè ni a ṣèdájọ́ rẹ̀ láti ọwọ́ òkú
àwọn tí ó dúró ń ṣubú sí òkè

Ohun tí Èyí Ṣàfihàn Rẹ̀

Bí a bá kọ Ìfihàn lónìí ní èdè Gẹ̀ẹ́sì pẹ̀lú irú ìbáṣepọ̀ kan náà sí lílo èdè deede bí Gíríìkì rẹ̀ ti rí sí Koine, yóò kà bí ewì dín ṣùgbọ́n yóò jọ ìròyìn àjèjì — gírámà tí ìran tẹ̀, ìhun gbólóhùn tí ọgbọ́n ìfihàn borí.

Kì í ṣe “Gíríìkì búburú.”
Ó jẹ́ Gíríìkì àsọtẹ́lẹ̀.

Àti pé èdè àsọtẹ́lẹ̀ kì í tẹ̀lé ọgbọ́n ètò èdè — ó ń tẹ̀lé dandan àmì.

Àti pé ìyẹn túmọ̀ sí pé ó ti tì. Orísun-títì. Àmì títì. Kì í ṣe ìkọ̀wé lásán. Èyí túmọ̀ sí pé òǹkọ̀wé nìkan ni ó di olùtumọ̀ tí ó tóótù jùlọ.

Gbogbo ẹlòmíràn ń tún àmì kan kọ láti inú ariwo, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìtúnkọ wọn jẹ́ èyí tí a kọ́ tàbí tí a mọ̀ dáadáa.